OWO 3

Orientierungswoche

Czech:

Rozhodla sem se udělat blog pro všechny koho zajímá jak si tu žiju jelikož se mi to nechce každýmu 10x vypisovat a eště bych na něco zapoměla ;)
Do Hamburku jsem přijela 12. 8. 2013 v 15:28 hodin přesně. Na nádraží nás vyzvedla dobrovolnice z YFU Chiara a zhruba za 3 hodiny nás vysadil autobus  v Jugendherberge v Lauenburgu. Lauenburg je malý město kousek od Hamburku s dobrovolnickejma hasičema, červenym křížem, vlastníma novinama a častejma povodněma protože leží přímo u Labe.

Jugendherberge se v Německu využívá jako takový středisko kam se jezdí např. na školní výlety, školení nebo semináře jako jsem jela já. Spolu se mnou bylo do Lauenburgu přivezeno ještě dalších 34 studentů z celého světa. Mám tím na mysli Rumunsko, USA, Srbsko, Polsko, Moldávii, Gruzii, Bulharsko, Itálii a samozřejmě Česko.

Hned po příjezdu jsme vyfasovali placku se jménem a povlečení a šup s kuframa (který byly mnohdy těžší než my sami) do prvního patra :D

První večer probíhal tak zvláštně. Lidi se eště moc neznali, všichni se styděli a povídali si v mateřškym jazyce pokud tam někoho měli. 

Potom, už ani nevim jak se to najednou zlomilo.
Poznala jsem tam tolik skvělejch lidí na který už asi do smrti nezapomenu a díky nim byl tenhle týden v Lauenburgu úžasnej! 

Speciální dík patří Simině, Jackovi, Jacobovi, Krisztě, Davidovi, Aně, Atanasovi, oboum Tudorům, Vanesse, Angelině, Nataliji, Miloszovi, Iraklimu a spoustě dalších lidí takže jestli jsem na někoho zapoměla moc se omlouvám..!
Taky jsem hrozně vděčná za tým co nás během tohoto týdne myslim moc dobře připravil na náš rok tady. Hodně se mi líbil program a předevšim takzvané AG- Arbeitsgruppe kde sme byli rozdělený (já chytla nejlepší lidi jaký sem mohla- Jack, David, Cristina, Ana, Dragoš a Tudor :) a samozřejmě z týmu Agnes a Marianne. Agnes měla už u sebe 14 výměnnejch studentů na rok takže má zkušeností opravdu plno.) 

Za ten tejden se toho událo tolik že bych to nevypsala ani za několik hodin. Každopádně jsem za ten seminář hrozně vděčná protože sem tam poznala spoustu novejch, zajímavejch a skvělejch lidí který mi rozšířili obzory, dali novou perspektivu pohledu a změnili některý moje předsudky který ve střední evropě máme :D
Jediná věc co mě na tom mrzí je že je neuvěřitelně dlouho neuvidim, jestli vůbec některý z nich.

V neděli jsme se znovu všichni rozloučili, což bylo opravdu těžký jelikož jsme přijeli do Lauenburgu, všichni ve stejný situaci a vlastně úplně sami, a vznikly tam přátelství na celej život. Potom jsme ponasedali do vlaků a rozjeli se k rodinám. Myslim že pro každýho byl ten čas strávenej cestou do neznáma a se smíšenejma pocitma taková osobní challenge.
Toť zatim všechno, zas brzo napíšu o Krempe a škole v Glückstadtu! :)
Mějte se tam kde ste krásně!

Bohužel mi zatim nejdou nahrávat fotky, na to eště budu muset přijít ;D

English:

I decided to make a blog for everyone who´s interested in my life here in Germany because I don´t want to write everybody thousandtimes how´s my life in here and forgot something ;).

I came to Hamburg- Hauptbahnhof 12. 8. 2013 15:28. On the trainstation came to say welcome to us volunteer Chiara who also spent a year with YFU in Chille. After 2 hours waiting in Hamburg the bus took us tu Jugendherberge in Lauenburg. Lauenburg is a small town laying on Elbe near from Hamburg.

Jugendherberge are buildings in germany mostly used for school trips or seminars just like that one I took. With me were to Lauenburg brought another 35 students from the whole world. What am I takling about is Romania, USA, Serbia, Poland, Moldovia, Georgia (I couldn ´t forget to mention our loved georgian mafia!), Bulgaria, Italy and of course Czech republic :D 

Right after our comming we got a badge with our name on it and bed sheets and let´s go take our luggages (which had almost the same weight like we did) upstairs :D

The first evening was a little bit weird. People didn´t know each other, everybody was shy and talking their motherlanguages if they had someone to talk with.

Thank it all turned (i can´t remember how) into the best week ever.

I met many amazing people who I won´t forget till my death and thanks to them this week in Lauenburg was awesome!

I have to say a special thanks to Simina (she always made me smile and was a great friend! I miss u!), Jack (the one who made me change my opinion about people in USA and the one who´s a great friend and comes to visit me in "Praha"! and who I miss every day :( ), Jacob (the one who´s such a lovely person and I miss him so much!), Kriszta (my beloved friend who I had so much fun with!), David (the one who always made us lought and whose "ijaaaa" I won´t ever forget :D), Ana (the one who I was excited to know),  Atanas (the one who wrote me the cutest letters ever and played volleyball with me a didn´t give up on me), Tudor "with glasses" (who I miss because he´s a professional and I don´t know who to ask now), Tudor "without glasses" (the one whose smile i miss..), Vanessa (the one who´s cute and friendly and who alwas said good night to me), Angelina (the one who wrote such a nice letter for me!), Natalija (the one who I met the first evening and we talked for an hour and who´s my friend!), Milosz (the one cool guy with long hair and who just looks like: "caaalm down, we have time" :) ), Irakli ("Hallo Irakli" :D ) and everyone who I met this week and forgot to mention..!

Also I´m happy for the team because they did so much for us! They tryed to prepare us for our year in Germany and I think they´ve done a good job! I liked the program we had and especially AG- Arbeits Gruppe where I was together with the best people I could imagine- Jack, David, Cristina, Ana, Dragoš and Tudor :) and of course i can´t forgot to mention Agnes and Marianne from the team. Agnes have already had 14 exchange students so she has a lot of experience.) 

It happend so much in this week that I can´t tell it even if I´d be talking for hours.  I´m so glad taht I was at this OWO because I met some wonderful, interesting and amazing people who gave me new perpective, experiences and changed my preconceptions that some people in middle europe tend to have :D

The only thing that makes me sad nowadays is that maybe I won´t see them for a long time, maybe forever.

On sunday we had to say goodbye to eachother, what was really hard because when we came, we were in the same situation, knowing nobody, in a foreign country and actually all alone, it ended up having friends for the whole life. After this "hearthbreaking" goodbye we took our trains and strated a new phase of our life in germany. I think this time spent in the train, thinking how´s your family going to be and getting the point that you won´t meet those people who bacame good friends of yours again, was like a personal challenge for everyone.

That´s everything for now, I´ll write again soon about my life in Krempe and about school in Glückstadt! 

Have a nice time there where you are! :)

PS: excuse my mistakes, i had to write it really, really fast...